The Snuff – Hlavně nevyhasnout
Text: Mirek Valenta
Foto: Mirek Valenta
Mladí a neklidní – tak nějak by se dali charakterizovat pražští THE SNUFF, kteří během své krátké tříleté kariéry stačili získat zájem jak širšího okruhu tuzemských rockerů, tak i pozornost hudební kritiky. Není proto divu, že si je pro společné turné vybraly například tuzemské rockové špičky Harlej a Škwor. Zkušenosti mají i se zahraničními hvězdami, takže je bylo možné vidět i jako support Blaze Bayleyho a Jorna Landeho. O aktuálním dění v kapele a plánech do budoucna pohovořil jeden ze zakladatelské bratrské dvojice, kytarista TOMÁŠ KUČERA.
Čtenáři RockShocku vás již určitě dobře znají, takže se nebudeme zbytečně vracet do minulosti; ačkoliv pár věcí s dřívějším datem by mě zajímalo. Například vaše debutové album Requiem For Me sklidilo u kritiky velice dobré ohlasy. Čím si vysvětlujete tento velmi dobrý rozjezd vaší kariéry?
Album bylo dělané narychlo, ale hodně ho vypíchla produkce od Tomáše Sehnala, který nám pomohl s aranžemi a zakomponoval do alba elektroniku, bez které by to bylo značně chudší. Navíc si myslím, že tam jsou zajímavé nápady a každá písnička je trochu stylově odlišná, takže songy na první poslech ‚nesplývají‘ v jednu dlouhou skladbu.
Většina mladých kapel začíná ve šlépějích svých vzorů a teprve časem, pokud tedy vůbec, si najde vlastní tvář. Ve vašem případě mám ale pocit, že jste to období hledání rovnou přeskočili a vytvořili si vlastní osobitý styl. Bylo to třeba tím, že jste hned od začátku chtěli dělat muziku jinak než ostatní?
Rozhodně jsme nikdy neměli v plánu někoho napodobovat nebo dokonce kopírovat. Ovšem v téhle době, ať už děláte cokoliv, se to dá vždycky k něčemu přirovnat, protože těch kapel a žánrů je fakt šíleně moc. Nám možná v tom vytváření si vlastní tváře pomohlo i to, že každej máme ty vzory trochu někde jinde, takže v naší muzice je opravdu hodně inspirací a vlivů od popu až po metalcore.
V prvním rozhovoru pro RockShock jste tak nějak vysvětlili, proč používáte výhradně angličtinu. Předpokládám, že tento postoj patrně stále přetrvává. Zajímalo by mě, kdo má tedy texty pod palcem, případně s jakými tématy jsou spojeny?
Za angličtinou si opravdu stále stojíme a pochybuju, že by nás mohlo ještě něco zlomit. (smích)Většina textů je od Máry (zpěváka) a ještě skládám já a Ijen (baskytarista). Na první desce jsme si s texty moc hlavu nedělali, kromě pár písniček byly poměrně jednoduché. V nynější tvorbě na ně naopak dáváme důraz a většinou jsou o emocích, vnitřních postojích a nebo nějakých úchylkách.
S tím je patrně spojen i samotný název skupiny. Kdo na něj přišel, případně spojuje se s jeho vznikem nějaká zajímavá historka?
Na název jsem přišel snad já nebo Michal, to už nevím přesně. Původní inspirace byla od ‚snuff movies‘ (takže docela prasárna), jenomže samotný ‚snuff‘ se nám nelíbilo, takže jsme doplnili člen ‚the‘. Díky tomu si často lidi myslí, že máme být ‚the šňup‘, ale to nejsme. (smích) Jinak ‚snuff‘ může být taky metafora típnutí knotu svíčky. Něco ve smyslu ukončit život tak snadno jako sfouknout svíčku, což nám taky přišlo zajímavý. Navíc je to úderný a snadno zapamatovatelný.
A jak to máte s muzikou? Skládáte společně, nebo je někdo z vás hlavním tvůrčím mozkem?
Skládáme všichni. Většinou někoho napadne koncept nějakýho songu, ostatní třeba ještě přidělají nějakou aranži nebo tak a vždycky z toho něco vznikne. Ale nemáme vyloženě jednoho dvorního skladatele.
Jak to vypadá s novým materiálem? Na jaře jste hrávali čtyři nové songy. Přibylo mezitím něco, co mohou fanoušci již slyšet na aktuálních koncertech?
Z CD Requiem For Me už hrajeme na koncertech asi jen 5 songů, který jsou navíc ještě trochu přearanžovaný. Zbytek už je nová tvorba a víceméně vypovídá o tom, jakým směrem bychom se chtěli ubírat. Zhruba před měsícem jsme vydali klip na nový singl Boxed In a ještě jsme nahrávali dva kompilační songy do projektu Ekompilace. A jinak v šuplíku máme opravdu hodně nápadů na budoucí desku.
Loni na podzim a letos na jaře jste absolvovali turné s kapelou Harlej. Jak jste se k této spolupráci dostali?
Náš manažer spolupracuje s různými lidmi a z jedné strany se k němu dostalo, že právě kapela Harlej pojede tour a shání předkapelu – chtěli novou tvář. Tak jsme neváhali, zaslali své CD jejich manažerovi, tomu se líbilo, a tak už pak nebyl vůbec problém se domluvit.
Nyní pro změnu společně obrážíte kluby se Škworem. Před Harlejáckým publikem jste slušně zabodovali, jak je to s přízní fanoušků nyní?
Se Škworama nás publikum bralo podle mě ještě líp než s Harlejema. Jestli je to tím, že Škwor hrajou přece jenom tvrději než Harlej, anebo novou tvorbou, těžko říct. Ale každopádně nás to těší.
Jak se vám s takovými kapelami hraje a vůbec žije, když jste na společných cestách?
Naprosto pohodově. S Harlejema byla sranda, to jsou fakt neskutečný kaliči, takže pár mejdanů s nima byl fakt zážitek. (smích) Škwoři, ti to brali z mýho pohledu víc profesionálně, takže s nimi jsme žádný velký party nezažili, ale každopádně to všichni byli strašně příjemný a vstřícný lidi.
Máte za sebou i hraní před Blazem Bayleyem či aktuálně před Jornem Landem. Dají se označit za skutečné rockové hvězdy, tedy i s patřičnými hvězdnými manýry, nebo se jedná o pohodové týpky, kteří vás brali jako sobě rovné?
Z Blaze nám fakt spadla čelist, když jsme zjistili, že celý turné vlastně řídí on (myšleno dodávku s kapelou), pak si sám dělá stánek s merchem, kalkulace na koncerty a všechno si zařizuje prostě sám. Potom přijde, pozdraví, usmívá se, klábosí… Prostě rozhodně žádný hvězdný manýry. S Jornem jsem měl tu čest jenom na slovíčko, ale jelikož za mnou přišel sám, představil se a pokecal, tak si taky nemyslím, že by to byl nějakej nafoukanec.
Poměrně často se objevujete i na festivalových pódiích. Jak si pro změnu užíváte tuhle atmosféru, kde se sejdou tisícovky lidí různých hudebních ‚chutí‘?
Festival má vždycky specifickou atmosféru pohody, pivka, léta… Takže já to mám rád a užívám si to. (smích)
Co tedy preferujete – klubové akce, nebo open air festivaly?
To asi nemůžu jednoznačně říct. Oboje má něco do sebe, záleží na lidech a atmosféře.
Během jarního turné s Harlejem vás postihla jedna nepříjemnost. Kytaristu Michala musel nahradit ex-arakainovský Daniel Krob. Co se vlastně přihodilo a jak jste narazili právě na Dana?
No byla to úplná zbytečnost a klukovina, ale Michalovi z toho vyplynula zlomenina ruky. Měli jsme nasmlouváno na deset koncertů s Harlejem, takže rušit celý turné by byla velká škoda. Začali jsme se shánět skoro všude po nějakém kytaristovi, který by byl schopný a ochotný se za 3 dny naučit celý náš playlist. Naštěstí náš manažer Honza oslovil Dana Kroba, se kterým je kamarád, a ten to ochotně přijal. Opravdu se za 3 dny naučil všechny songy, čímž potvrdil svoje kvality a my mohli turné úspěšně dokončit. Za to mu opravdu patří velký dík!
Jednalo se tedy o ojedinělou spolupráci, nebo plánujete něco společného i do budoucna?
Bylo to jednorázové, ale jelikož jsme si s Danem sedli i jako lidi a doteď se s ním stýkáme, tak je do budoucna možné, že si s námi třeba někdy zahraje jako host nebo nám s něčím pomůže… Možná dáme nějaký featuring. (smích)
Jak již bylo řečeno, máte venku nový videoklip Boxed In. Proč jste si vybrali právě tento song?
Pro tenhle song jsme byli rozhodnuti, už když vznikal. Prostě jsme na něj sázeli, protože jsme na něm pracovali opravdu dlouhou dobu a dali jsme si na něm hodně záležet. Sázeli jsme i na atypický zvuk a aranže. S výsledkem jsme nakonec po roce strastí spokojeni a hrdě si za ním stojíme.
Kdo je pod tímto klipem autorsky podepsán?
Scénář udělal Marek Šorm, ale byl značně zredukován filmaři (Short Films), kvůli rozpočtu. To víte, přece jen jsme se museli vrátit na zem a sny o hollywoodském studiu s astronomickým rozpočtem odložit do budoucna. (smích) A k samotné skladbě, první koncept písničky vymyslel náš baskytarista Ijen a nakonec to ještě s Michalem hodně překopávali, než z toho vzniklo tohle finální dílo. Ostatně ve sloce je docela okatý, že autor hudby je baskytarista, protože tohle by kytarista těžko vymyslel.(smích)
Nové songy se pomalu tvoří, je už tedy nějak více jasné, kdy by se fanoušci mohli dočkat nové desky?
Nechceme dávat žádný konkrétní termíny, abychom se nedostali do skluzu. Chceme si to udělat v klídečku a vymazlit se s tím a až pak třeba zveřejnit nějaký termín oficiálního vydání. Ale myslím, že dřív než za rok určitě nevyjde.
A co plány pro nejbližší období?
Teď jsme odjeli opravdu hodně koncertů, takže přes zimu budeme zavřený ve zkušebně a pracovat už na materiálu na novou desku, natočíme si třeba nějaký demíčko jenom pro sebe, abychom měli už nějakou předprodukci na natáčení. Na jaře to pak vypadá na závěrečný turné The Snuff + Škwor + Harlej.
Pokud se naopak podíváme do hodně vzdálené budoucnosti, jaké jsou vaše cíle či přání?
Z mého pohledu je to udělat fakt peckový album, který bude našláplý, a dostat se pak třeba díky němu i někam za hranice. Přece jenom s angličtinou se v Čechách tolik prosadit nedá. A hlavně prostě pořád koncertovat a nevyhasnout.
Já osobně budu držet palce, ať vám vše vyjde. Díky za rozhovor.
Taky děkujeme!
www.thesnuff.eu